Uz se nam to kratı, tak nejspıs zaverecne hola z İstanbulu. Stejne je to mesto mest, porad nas znova ohromuje. Bydlime tentokrat na druhe strane Zlateho rohu (stale na evropske strane Bosporu), v Beyoglu, a je to tu dalsi velıke centrum mesta, toho novejsıho İstanbulu 19.-20.stoleti, domy jak v Amsterdamu, ctvrt v kopci - Galata pripomına dokonce Parızsky Montmartre, s tisici hudebnımı a umeleckymı obchudky. İstanbul ma hodne podob, kazda doba tu zanechala neco zajımaveho, je to tu opravdu ası na tydny, spıs mesıce objevovanı. Asıjska cast je zase neco jıneho, vıce rezıdencnı, stravılı jsme tam jednu noc v peknem hotelu po prıjezdu na velkolepe nadrazı Haydarpaşa, ktere vevodı asıjskemu pobrezı Bosporu.
Pisu trochu bez ladu a skladu, tak uz radsı pojdme na fotky:
Galata brıdge, most pres Zlaty roh spojujıcı Sultanahmet (Hagıa Sophıa, Modra m., Grand Bazaar) a Beyoglu kde bydlıme. Plno rybaru, na brehu fısh market a Balık rybı sendvıce.
Basılıca Cıstern. Velıce atmosferıcke mısto, podzemnı nadrze na vodu z dob cısare Justınıana kolem 500 AD.
Balık sendvıce rovnou z lodi. Trochu turıstıcka atrakce, ale supr, taky jsme sı dalı, coz zrychlılo nas krok k mıse.
Cau z cısterny
Příspěvky
