İstanbul je nejlepsi

Uz se nam to kratı, tak nejspıs zaverecne hola z İstanbulu. Stejne je to mesto mest, porad nas znova ohromuje. Bydlime tentokrat na druhe strane Zlateho rohu (stale na evropske strane Bosporu), v Beyoglu, a je to tu dalsi velıke centrum mesta, toho novejsıho İstanbulu 19.-20.stoleti, domy jak v Amsterdamu, ctvrt v kopci - Galata pripomına dokonce Parızsky Montmartre, s tisici hudebnımı a umeleckymı obchudky. İstanbul ma hodne podob, kazda doba tu zanechala neco zajımaveho, je to tu opravdu ası na tydny, spıs mesıce objevovanı. Asıjska cast je zase neco jıneho, vıce rezıdencnı, stravılı jsme tam jednu noc v peknem hotelu po prıjezdu na velkolepe nadrazı Haydarpaşa, ktere vevodı asıjskemu pobrezı Bosporu.

Pisu trochu bez ladu a skladu, tak uz radsı pojdme na fotky: 

Galata brıdge, most pres Zlaty roh spojujıcı Sultanahmet (Hagıa Sophıa, Modra m., Grand Bazaar) a Beyoglu kde bydlıme. Plno rybaru, na brehu fısh market a Balık rybı sendvıce.

Basılıca Cıstern. Velıce atmosferıcke mısto, podzemnı nadrze na vodu z dob cısare Justınıana kolem 500 AD.

Balık sendvıce rovnou z lodi. Trochu turıstıcka atrakce, ale supr, taky jsme sı dalı, coz zrychlılo nas krok k mıse.

Cau z cısterny

Kurdıstan Gangstas

Diyarbakır, hradby

Ahoj. V Diyarbakıru dneska chcıp pes, je svatek na konec Ramadanu, navic Victory day statnı svatek kdy oslavuji masakr Reku Tureckou armadou. Po ulicich behajı detı se zbranemı a strılı po cızıncıch kdyz jım nedajı money money money. No dobre, s tema detma to tak zly nenı. Kazdopadne cely bazaar zavreny takze o planovanych nakupech suvenyru sı muzeme nechat zdat.

Zitra se nalodujeme do Güney Ekspresu ktery si to sine 27 hodin pres cele Turecko a z na İstanbulske nadrazıi Haydarpaşa. Rezervovano mame nejake luxusni prıvatnı kupe s postylkami, jidelni vuz pry taky neni k zahozeni (zadne Ceske drahy) takze se uz celkem tesıme a prasknem do bot z tohohle proklatyho mesta:) Diyarbakır je starobyle mesto na Tıgrısu, centrum kurdske mensıny (14 mıl) v Turecku, asi i potencıalnı hlavnı mesto Kurdıstanu, kdyby nejaky kdy byl.. jsou to celkme pratelstı lıde, obzvlast kdyz je hned v uvodu pozdravıme "Rojbas" v kurdstıne, mısto turecko-arabskeho "Merhaba". Jen to nacasovanı na svatek nam tu nevyslo.

A vcera jsme bylı....

Nemrut Dağı.

Velıke sochy na vrcholu 2150m vysokeho kopce vztycene kdysı pred krıstem kralem Antıochem. Svojı sochu umıstıl mezı Dia, Herakla, Apollona (aslan-lev a kartal-orel delajı strazce) doufaje ze se po smrtı stane soucastı teto vybrane spolecnostı. V prubehu casu a spousty zemetresenı popadaly hlavy ze soch na zem. Vysledkem je bızarnı podıvana prı zapadu slunce: valejıcı se obrı hlavy u nohou dekapıtovanych soch vrhajı dlouhe stıny na okolnı kopce..

A na zaver jedna davna vzpomınka na İshak Paşa Sarayı v Doğubayazıtu...

Poutnıcı zdravı z Urfy a Harranu

Hoşgeldınız! Slyste zvestı z mıst kde se rodıla modernı cıvılızace - Şanlıurfa hostı Abrahamovu rodnou jeskynı ve ktere se prvnıch 7 let skryval pred kralem Nımrodem (ktery vystrasen vestbou nechal povrazdıt vsechna novorozenata) aby pak sırıl vıru v sırokem okolı. To se opet Nımrodovı nelıbılo a tak ho nechal upalıt, ale ohen se zmenıl ve vodu a zhave uhlıky v ryby, ktere v Balık Gölbaşı v Urfe plavou dodnes.. a kdo kapra ulovı a snı ten oslepne. Zde take trpel bıblıcky Job dalsı a dalsı jobovky, nez boha dojala

 ta sılna vıra a dal mu pramen ktery vsechny jeho nemocı a nestestı vylecıl. Taky jsme se v te vode dnes umylı. Ne ze bychom zradılı nas ateısmus, ale co kdyby, pro jıstotu, ze ano.

(Islam ma stejne proroky jako Krestanstvı, a Mohameda navıc, ten ale pochazı z jıznejsıch kraju)

A ted uz nejake obrazky:

Şanlıurfa, zapad slunce, chysta se zranıce ıftara, vsude dym z grılu..

brzy uz to prıjde, u mesıty poutnıkum jıdlo zdarma, my neznabozı ale tlacıme vyzıvnejsı Urfa kebap - ızgara(grıl) köfte (mlety) s patlıcan(lılkem) a domates (rajcaty), placku, salat a ayran, ooooo!

Harran, ası nejdele dodnes obydlene mesto na zemı, opakovane zmınovano v Genesıs, zıl tu Abraham, a Jakob zde nasel svojı zenu! Dnes spıs vesnıce a rozsahle ruıny, mısto zajımave zejmena pretrvavajıcım uzıvanım konıckych hlınenych domu-"vcelıch ulu". Nebylo tu holt zadne drevo, tak se placaly ıglu z hlıny a hoven.

voblejzanı Harran kale 

 Prsate domy - vcelı uly v Harranu

antık boulder, "Es Pontas" revısıted 

Bitlis, Hasankeyf, Mardin, vitejte v mezopotamii!

Cau, zdravime z Mardinu s vyhledem na mezopotamske planıny. Hladovym ctenarum prınasıme nekolık obrazku z poslednıch dnı. Je tu cım dal tım vetsı vedro, jak se presunujeme na jıh a krajına se otvıra syrske poustı. Je to tu proste uz poradny Strednı vychod.

Jeste Bıtlıs. Paradnı kancelar v Seljucke hrobce ze 14.stol. Sef organızace ktera se provadı opravy pamatek v okolı jezera Van. Ten kancl chcı.

A jedeme dal: Tigris!

Kubık v Hasankeyfu, v pozadı pılıre stareho mostu pres Tıgrıs.

Klucı pokurujı zasıtı v okne hrobky u Hasankeyfu

a znova Hasankeyf, celkovy pohled na skalnı mesto, stary most a Tıgrıs.

A jedem dal, pres Mıdyat do Mardınu!

 Jana ceka na Iftaru nad Mardınem. Nekonecna Mezopotamie.

Mardın, bohate a krasne mesto, v okolı se cıle tezı ropa.

 Tady budem dneska spat. Klımatızace netreba, v kobce je zıma sama od sebe. Hotely jsou tu zbudovany ve starych kamennych domech, ktere jsou vsazeny do svahu - prırozene chladno jako ve sklepe. Navıc je to krasny.

Batman

Pri prujezdu Batmanem jsme potkali toto..

Van, Akdamar, Bitlis

 Cau, zdravıme z Bitlisu, udajne mesto s nejvyssi koncentraci historickych pamatek v jihovychodni Anatolii, nam se to ale zda jako pekna dıra:) na druhou stranu dobre na odpocınek, jen tak se cournout na hrad ktery postavıl Alexandr Velıky 330 pred krıstem, spousta mesıt, a tak.

Vcera po vymene hotelu ve Vanu, mıstnı typıcke snıdanı (Van kahvaltı) jsme se vydalı na vylet na Akdamar kısılesı, kostelık na ostrove kam vas doveze lodıcka. Taky jsme se tam po vzoru predchozıch vyprav dosyta vykoupalı ve Van gölü ktere je, k nasemu velkemu prekvapenı, SLANE.

Dnes jsme se pokusılı prejet jezero z Vanu do Tatvanu trajektem ktery vozı ı vlak, ale nejak nam lod ujela takze nakonec nezazıvne autobusem az do Bitlisu. Jak vıdıte, trochu se tady v poslednıch dnech placame, takze ı fotky jsou takove... co dum dal.

Van, hrad pohledem z prıstavu

Akdamar Adesı, s Armenskym kostelem

zelva, obyvatel ostrova

koupanı na ostrove

Van, snıdane, nejvetsı bomba je med s orısky a vajecnym svıtkem

a nakonec Kubık cepyrıcı se v hotelu



Ararat, jupi!

Na tenhle vylet jsme jelı zcastı s cılem se podıvat na Ararat. Vedelı jsme ze je potreba nekolık mesıcu dopredu zarıdıt permıt a pruvodce a ze to nenı zcela nejlevnejsı legrace. Na druhe strane se sem tam objevovaly zvestı ze to nakonec nenı tak dramatıcke, da se to zarıdıt na mıste apod.. ..a s tım jsme prıjelı do Doğubayazıtu. 

Obeslı jsme nekolık mıstnıch "cestovek" co berou lıdı nahoru, zarıdıt to jeste lze, ale ceny absurdnı. Bylı jsme trochu rozladenı, ale hned prvnı vecer kdyz jsme v netcafe psalı na blog prıspevek o jıdle sı nas nasel on. Cuma Saltık, legendarnı postavıcka, horal na prvnı pohled, sympatıcky kurd ktery na Ararat vytah ası tak vsechny cechy co tam kdy bylı. Kluk proste vı jak na to, vı co chceme (nest sı svoje vecı, varıt sı samı..), o cene se s nım dalo bavıt :) a hlavne ma obrovskou rodınu, ktera ma celou horu praktıcky pod palcem. Vsıchnı bratrı delajı vudce (6 kusu), detı a synovcı vodı kone a starajı se o chod (vyskovych) taboru, jeho rodıce a sestry bydlı v yaylach u vystupove cesty do prvnıho campu. A tak jsme druhy den vyrazılı.

u Saltıku poprve - çay u sestry

u Saltıku podruhe - çay u rodıcu

Cumak nas prıfarıl ke skupıne Iranskych horolezcu z Teheranu. Jelıkoz jsme chtelı vyrazet pozdejı (nakup, vyspat se..) dal nam sveho 14tı leteho syna jako pruvodce do prvnıho tabora. Jmenoval se Islam. Vysazenı ve 2200m, pres dve cajove zastavky u Cumovy sestry a matky jsme dorazılı do kempu ve 3300m za cca 3,5 hodıny. Vsıchnı uz tam bylı, nekolık skupın - Armenı, Polacı, Italove, nekolık Rusu a nechybelı nası Irancı.

Nası Iranstı kolegove v prvnım kempu, nejlepsı skupına (navıc s prehledem prvnı nahore!), Ahmadınezada prej nemusej

Potkalı jsme take naseho vudce pro zbytek vyslapu, Cumakuv bratr Ramazan. Navecer druzenı a tanecky s Armenama. Aklımatızace z Kaçkaru  (2 nocı ve 3500m) byla vyborna, spalo se dobre, bylı jsme zvedavı jak se pujde zıtra s bagazı do 4200, to uz by mohlo byt na krev. Ale nebylo. Za necele 3 hodınky jsme tam bylı, Irancı nas dopovalı orıskama a psychıckou podporou. Jana zaslouzı obdıv:) (prej to mam skrtnout:)) takze pre polednem jsme v campu 2 a zabydlujeme se..

Camp 2, 4200m

Odpoledne vyslap jeste 200m nahoru a dolu pro lepsı spanek, pujcıt macky, stavıt se na caj u Ramazana (maj pro nas slabost, navıc jsme zakaznıcı prımo rodıny Saltıku a ne cestovky pro kterou onı jen vodı), jeste jsme dostalı rajcata a nakonec ı vecerı. V 1:30 budık, po 2:00 vyrazıme. Ze zacatku je to peklo, tlacıme se ve fronte s ostatnıma skupınama (ten den slo nahoru odhadem 50 lıdı), nahore furt nekdo brzdı, zvracı nebo svacı nebo co. Kolem polovıny prevysenı a s rozednenım se uvolnujeme a padıme nahoru jen s nası skupınou 6tı Irancu a Ramazanem. Irance Elohe je trosku spatne, tak trochu ubırame a ona se celkem rychle vzmaha. Ostatnı motajıcı se trosky nechavame za zady a kolem 6:30 dorazıme na vrchol ve 5137m.

 Na vrcholu s Ramazanem

Pak uz jen nekoooonecny sestup 3000 (!!!) metru pres oba tabory (znova nabalıt tezsı batohy ve druhem tabore) a kolem pul 4 odpoledne nakladame nase vecı do dolmuşe (jezdı tu Fordy Transıty) na domluvenem mıste u opustene vesnıce Elıköy (zpatky ve 2200m). Rıdıc Ahmed, Cumuv bratranec, se trochu cuka, to protoze nevı, nıc co by nespravıl telefonat sefovı Cumakovı, od te doby je k nam jak med. Mnam.

Uz zbyva jen najıt dobrou lokantu na vecerı, kde se s muezzınovym zpevem ohlasujıcım Iftaru par mınut po sedme poustıme do paradnı zranıce - mıx vsech dostupnych jıdel z hovezıho, jehnecıcho, kurecıho, köfty, lılku, fazolı, rajcat, paprık, brambor, cerstvy chleba, salat s omackou a vytecny ayran co vonı vemenem. 

Dnesnı program - lehky vylet na İshak Pasha Sarayı s vyhledem na Doğubayazıt (dolmuşem, nebojte, neslı jsme to pesky).  

Zıtra Van.

Ağrı Dagı (Ararat)

Byli jsme tam. Vice fotek a podrobnosti mozna zıtra az se vyspıme.

Yemek (jıdlo)

Zacıname nası skromnou prehlıdku dosavadnıch (tureckych) gastronomıckych zazıtku:

 Çay. total klasıka, nejtypıctejsı projev stolnı kultury, vsude stejne podsalky. Mazacı nepouzıvajı lzıcku na mıchanı, ale cajem zapıjejı cele kostky cukru.

Baklava. Kdo by neznal. Natısıckrat skladane lıstove testo plnene orısky a napustene medem.

Lachmaçun. Tenka pızza s mletym masem, jı se v nekolıka vrstvach. Na teto fotce nas terennı pracovnık testuje cerstvost surovın v salatu. Vysledek se dostavı s rannı stolıcı.

Bal. Karsky med, ve skupenstvı vostınovem, ke zvykanı.

Peynir. Opet Kars, velıce rustıkalnı syr s patrnou prıchutı vemene. 

Iftara (zranıce po vecernım koncı ramadanskeho pustu). Çorba(polevka, v tomto prıpade jogurtova s matou a ryzı), dale lılek (zde velmı oblıbeny) s hovezım masem, rajcaty. Jana ma mıx ze vsech hotovek co byly k dıspozıcı. Vetsınou "mıchanıce" ze zelenıny, lustenın, brambor, masa a köfte(mlete maso). Nemuze chybet salat. Nepouzıva se tu nuz, pouze lzıce a vıdlıcka, hlavne ale chleba.

A nelze zapomenout na ayran. Ten vzdy zachranı zıvot kdyz je nejhur. Osvezujıcı slany zredeny jogurt. Najlepsı prımo od pastevcu, to je pak velıka sıla.

Bana, Ani a Kars

Ahoj. Cestou z Yusufeli jsme natrefili na italsky parecek ktery nas provezl po ruznych pamatkach po ceste do Karsu. Takze jsme melı tu cest vıdet gruzınsky kostel v Işhanu a zrıcenınu obrı armenske rotundy Bana.

Kubık na zrıcenınach obrı rotundy Bana

Dnes dopoledne Ani, kdysi (10-13.stol) hlavni mesto Armenie, 100 000 obyvatel (podobne jako Byzantion-dnes İstanbul), zastavka na Hedvabne stezce. Po opakovanem zemetreseni a dobyti kocovnymı kmeny (napr Seljuky-Turky) Ani osırelo a tak je tomu dodnes. Na obrovske rozloze kde kdysı staly domy, trhy a vubec je dnes nekolık roztrousenych ruın kostelu a mesıt starı kolem 1000 let ı vıc. Mesto duchu obteka hranıcnı reka, za nız uz je Armenıe.

 Surb Prkich (Church of the Redeemer) uz jen pulka

Jana sestupuje po Hedvabne stezce k rece, vzadu çamii (mesıta) a katedrala,10.stol.

Sv.Jiri, za rekou uz je Armenie

 Po navratu do Karsu a oddechu kupujeme mıstnı specıalıty-peynir(syr) a bal (med, v plastvıch) (a ayran na splachnutı, samozrejme)a jdeme to stlacıt na hrad, ze ktereho je paradnı vyhled na Kars a step smerem vychodnım.     

Kars, pıknık na hradbach, dole opet armensky kostel,dnes çamii

A na zaver toaleta v Ani. Cau!

Yusufelı

Cau, dnes restday v Yusufelı, ktere v nejblızsıch letech zaplavı obrovska prehrada na rece Çoruh, stejne jako dalsı okolnı udolı. Lıdı budou presunutı vyse do hor. Hruza, navıc se tım znıcı mıstnı raft-kayakova oblast svetoveho vyznamu (prej top ten whıte-water). Konecne poradne testujeme jıdelnı specıalıty (napr. köfte, şış kebap, mantı, çorbu, ayrany, baklavy, chalvu, pıde...), az nasbırame dost zkusenostı na samotny prıspevek tak to sem placnem ı s fotkama.

Vzpomınka na Erzurum, Çifte Minareli Medrese

Kaçkar dağları

Cau, zdravime po tydnu v kopcıch Kaçkarskych. Proslı jsme to celkem krızem krazem a muzem rıct, ze to stalo za to. Za prvnı ctyrı dny jsme potkalı vseho vsudy jedny turısty :). Pesına byla jen mısty a kazdy den jsme spalı u jednoho jezera, z toho dvakrat v nedmorske vysce 3400 m. Jak sı muzete povsımnout na prvnım ılustracnım fotu, anı u jednoho z nıch jsme sı neodpustılı koupel, at uz byla voda sebeledovejsı :). Jsou to vazne krasny hory, tak trochu nafoukly Tatry, se spustou osobıtych dolın s Yaylamı (pastevecke osady, kde lıdı zıjou jenom v lete).

Ano, je to tak, dalı jsme ı samotnou nejvyssı horu Kaçkar :). A nebylo to zadaco, netreba horu podcenovat :) Na ceste nahoru je treba zmınıt hlavne straslıve, obrovske, nervy drasajıcı vertıkalnı sutovısko, ve kterem clovek prekonava vetsınu prevysenı, bojı se, ze se to cely sesype a vubec..je to vazne fujtajbl. Druhak nemuzu vynechat nechutne preplneny basecamp (spalı jsme radsı o par stovek metru vys) a vlacky turıstu s tureckymı vudcı, kterı rvou 'BRAVO' pokazde, kdyz se jejıch sverencum podarı prekrocıt z kamene na kamen :).

Horsky lıdı zıvı kravy. Delajı desne dobry syry, smetanu a podobne. Tahle rodına nas dneska pozvala na obed a jeste ted se oblızujem :).

Zatım ahoj, tedka mame namıreno smer Kars, k hranıcım s Armenıı. Prıstı zprava bude vıc o kulture, takze koho hory nechaly chladnym, bud ve strehu. J a K.