Fotky z Indie

Můžete tradičně obdivovat na horske.rajce.net, jak ty z Danielova tak ty z Kubíkova foťáku..

Podzimní Grossvenediger

Na závěr sezóny to chtělo ještě nějaký kopec. Slovo dalo slovo při předávání cajků po výletu na Wildspitzi, a že teda pokud počasí dovolí tak za dva týdny, 1.října, ještě vyrazíme do Alp. Sestava: Šárka Svobodná, Petr a Majka Dlouzí, Ondra Pospíšil, Jakub Matějů. Kromě mě samí vyběhaní chrti orienťáci, to si příště sakra rozmyslím kam s nima jedu:) Počasí se opravdu vyvíjí na říjen dobře, skloňují se hory jako Mont Blanc a Piz Bernina. Nakonec kvůli časovým omezením vyrážíme na relativně blízký Grossvenediger. Majka je krátce před odjezdem skolena chorobou, takže jedeme ve čtyřech.

Grossvenediger

Uz se nam to krati..

Zdravime z Delhi. Mame ted hodne starosti s utracenim rupii, ale citime dluh se alespon zminit o (nikterak vyznamnych) udalostech poslednich dni.

Po prijezdu do Agry, nezbytnem restu a jidle jsme se vydali riksakem po meste, s cilem zkouknout Taj Mahal z druheho brehu reky pri zapadu slunce. Smlouvani o cenu bylo tvrde, nakonec jsme udelali nasledujici deal: on nas odveze za nasi cenu kam chceme, ale pak nas vezme do dvou shopu ktery mu daj provizi jen za to ze nas privede. Jasne, proc ne. Cestou jsme jeste navstivili hrobku chlapa s krasnym jmenem Itimad-ud-Daulah, prezdivanou Baby Taj. Vyhledy na real Taj pres reku byly paradni.

Fatehpur Sikri.

Taj Mahal

Tuto fotku si nemohu odpustit...

Agra-Taj Mahal

Zdravime z Agry, ve stinu Taj Mahalu. Cesta byla jako vzdycky dobrodruzna, 15 hodin pres noc, trida sleeper class, coz znamena ze mate ve dne svoje sedadlo, v noci svoje lehatko. Problem je, ze na vasem nocnim lehatku ve dne sedi cizi lidi, stejne tak na vasem sedadle v noci nekdo jinej spi.

Namaste z Amritsaru!

Rychly pozdrav z Amritsaru, hlavniho mesta Sikhu (Honza chysta vecer obsahlejsi clanek). Amritsar="svata koupel", Sikhove sem jezdi jako muslimove do Mekky, s tim rozdilem ze se musi vykoupat ve vode obklopujici Golden Temple (foto). Velice magicke misto..bohuzel svedkem i nekolika velkych krvavych udalosti v prubehu 20.stoleti... Dnes klid, Sikh Monmohan Singh (vsichni se tak jmenujou) je dokonce prime minister of India. Jak tu vsichni rikaji: Singh is the King!

Welcome in our Dhaba!

Jelikoz posledni dobe hodne vysedavame po hospodach (dhabach) a parime karty, rozhodli jsme se nasim ctenarum nadelit darek v podobe prurezu mistnimi restauracnimi zarizenimi. Nejake drobotiny uz se tu mihly ("Cekani s bratrem" v restosce v Shimle, "Jedine cinska polivka" v tea tentu), ale ta prava hospodska serie prichazi prave ted!

Dharmsala a jine

Zdravime z Dharamsaly (sidlo Tibetske vlady v exilu, Dalajlamy a spousty dalsich uprchliku). Protoze to je na dlouhy vypraveni, davame aspon par tematickych fotek ze serie "Our boys rotating the prayer wheels"!

Honza u vetsiho prayer wheel v "centru" Keylogu

Khardang gompa, 2hod pesky a sakra prevyseni z Keylongu

Khardang gompa prayer wheels

Khardang gompa giant prayer wheel

Gompa v centru v McLeod Ganj (Dharamsala)

 Namgyal gompa, hlavni chram v Dharamsale

A na zaver si povsimnete aktualizovane mapy naseho postupu:

View Jammu a Kašmír in a larger map

Sedlo Rohtang La v sedle...

Zdravim! Zatimco si kluci brousili prsty o drsny mistni sutr v Solang (beskydsky Solan?), rozhod jsem si dat do tela a vyslapnout 2000m do sedla Rohtang La, jez jsme uz 2krat prejizdeli busem. To jsem nevedel do ceho jsem se to namocil.

Vashisht, Manali

Zdravime z Vashisht, pobliz Manali, vcerejsi prejezd sedla Rohtang pass se zdaril (je to tu jak ve Alpach, jen na vsechno potrebujete misto hodin dny: v Alpach prejedete sedlo za hodinu, tady za den, v Alpach dojedete z hlavniho mesta do hor za 2h, tady za 2 dny, v Alpach dojdete z posledni vesnice do base campu za 3-4h, tady za 3-4 dny..)... cesta pres sedlo je v neuveritelnem stavu a stale po ni zvlada neuveritelne mnozstvi aut jezdit...porad ji upravuji bagrama, pri jedne takove akci kus pred nama padaly obri sutry, ale uklidnilo se to a bagrista i projizdejici vozidla vyvazla ok, ne jako nestasnici jejichz vraky se vali dole ve svahu.. Takze Vashisht, termalni koupele 10m od verandy naseho guesthouse, urcite je dneska vyzkousim. Ale uz je hlad, takze vyrazime na snidani...

Goodbye Zanskar, you were too high this time

Cauves! Po delsi odmlce se ozyvame z Keylongu. kdo se podiva do mapy tak zjisti ze jsme vlastne tam kde jsme byli pred cca 10 dny. Vyska zastavila nas slavny postup do Zanskaru a Ladakhu. Ale od zacatku: ze Shimly pres bezesnou noc silenym "deluxe" busem do Manali, coz je takove dalsi horske centrum odkud se vyrazi vsude mozne po horach. Nestravili jsme zde ani 10 min a v 5:45 rano prestoupili na bus do Keylongu, zatimco prselo jen se lilo. Tady predam slovo Honzovi a jeho prispevku o Dalajlamovi, s jehoz kolonou jsme se zacli po ceste predhanet..

Shimla, the Himalayan Queen

Zdravime z mlzne Shimly. V Delhi bylo vedro a rozkopano pred podzimnimi Commonwealth Games, tak jsme vyrazili rychle pryc. Predtim jsme stihli paradni jizdu cyklo-riksou na Red Fort (my mu ale rikali ze jsme tri velky chlapy a bude mit problem nas uvezt:] takze do kopce jsme pomahali tlacit..) kde bylo zavrano kvuli velkolepe oslave indickeho Day of Independence-prime minister tam mel projev a tak. Vubec bylo vsude dost zavreno a rozkopano. Cestou zpatky Hindu chramky a obri mesita kam nemuzem pac nejsme muslimove, jako obvykle. Dalsi riksa zpatky, pujcuje to hozovi kterej z kopce svisti jako by se nechumelilo. Pak stavkuje ze za ty zidovsky penize co jsme uhadali ze do toho kopce nejede, tak ho tam nechavame a jdem zbytek pesky.

Kluci v rikse

Delhi: 18 hodin a vsechno je jinak

Zdravime z Delhi!

Preprava probehla vicemene podle planu. Rano na letisti, gate nalezen, batohy obaleny v kokonu, mlha a chcanec ale uleteli jsme tomu (ne nadlouho). Roztomile ukrajinske letuskz spolecnosti Aerosvit ktera dotuje nasi cestu velice cenou nabizenych letenek. Kyjev Borispol-relativne nove letiste, jedina hala, vypada trochu jako terminaly druholigovych lowcost evropskych letist (Frankf.Hahn apod). Nespornou vyhodou Borispolu proti vyse zminenym je neuveritelna cena vodky-2E za pul litru kvalitni palenky. Take temer 5ti hodinove cekani utika jak nic.

Odlet se zdrzuje "mame tu technicky problem, cekame az bude odstranen" to urcite pasazery neuklidnilo. Nakonec ale pohoda, i teple jidlo jsme dostali. Prilet Delhi opet do mlhy a deste. Monzunova sezona. Na letisti se stastne shledavame se svoji bagazi a cekame na rozedneni, behem cehoz se seznamujeme se dvema ceskama co jsou tu jiz podruhe. Spolu po rozedneni bereme tago (busy do centra nejsou) za rozumny peniz a nechame se vysadit na Main bazaaru v Old Delhi, kde zacina peklo.

Honza rika ze je to jako kdyby tady nekdo prave varil obrovsky hrnec rejze. Asi tak. Jako stat nad obrim hrncem, dzchat to a potit se v tom. Navic cele Delhi prochazi megalomanskou rekonstrukci pred jakousi udalosti na podzim, coz sestava napriklad i z toho je ubourali pruceli vsech domu na Main bazaaru a okoli (asi to delalo ostudu) a delaj fasady novy . Naprosta Potemkinova vesnice, navic soucasny stav je ze v kazdem baraku chybi uzavirajici zed-mistosti tak visi nad ulici a v nich zijou lidi bez krytu. Celkem narez. Bereme hotel, pustime vetraky na plny pecky a chvili spime.

Vychazka do centra-rozkopany Connaghut place (jinak to musi byt pekny megakulatak), kupujem vody, dostavame mapu a na prelidnenem obrim nadrazi travime hodinu nakupem jizdenek na zitra do Shimly, bliz kopeckum. Nakup obsahuje vyplneni celostrankovych formularu, sama registrae a kontrola, pas chteji videt na kazdem kroku trikrat. Byrokracie a kontrola. Vracime na hotel, dojidame jidlo z cech a jdem na net psat tenhle prispevek...takze tohle bylo nasich minulych 24hodin (posun je 4.5hod jestli se nemylim...)

Jelikoz jsme moc nespali posledni dve noci, jdem to asi dohanet...cau, mejte se a komentujte:)

Taky si nahore prokliknete na mapu jak se pohybujeme...
D.H.K.

Aletschhorn 4195m

Švýcarská trojka nad Konkordiaplatzem (Aletchgletcher), při výstupu hřebenem na Aletschhorn

Stalo se milým pravidlem, že na konci jara/začátku léta (jak časové podmínky dovolí) vyrážíme do Alp na nějakou tu "aklimatizační" horu. Začalo to kdysi legendární pionýrskou výpravou na Grossglockner-Stuedelgrat s Jarinem, pak jsme se pokoušeli o Dom (pytel kvůli zlým podmínkám) a loni zjara padl Ortler. Tentokrát chceme vytáhnout i Janu, krása má přednost před bušením a na poslední chvíli po konzultaci s mnoha servery na předpověď počasí volíme vysněnou variantu: Aletschhorn 4195m s přístupem přes největší Alpský ledovec Aletschgletcher. Chceme ho vidět než nám zcela odtaje, za posledních 100 let ztratil 30% objemu. A odtává opravdu před očima.

Vánoční Tatry 2009

Již několikátým rokem se snažíme využít pár volných dnů před vánoci: vypadnout z toho předvánočního šílenství na posypané bílé kopečky. Protože toho volna neni zas nějak supermoc, většinou to dopadá na Tatry. Stejně tak tentokrát. Plán byl jednoduchý a klasický-Téryho chata, z ní pak nějaké VHT/zimně-lezecké výstupy po okolních kopcích. Sestava Honza Choutka a Kubajs Matějů.

Všechno se trochu zkomplikovalo Honzovou angínou, ale vzal to sportovně, přibalil péřovku a jakmile odezněly 40-ky, nabalil svýho dojtra gajda a vyrazil na hlavák. Mezitím Kubajs místo toho aby se balil tak oslavoval konec semestru s CERGE, takže na nástupiště se dobíhalo za minutu odjezd a bez koupených lístků. K našemu štěstí či smůle se všechny vlaky ukázaly o několik hodin zpožděné takže klid a pár hodin zevlu u nových pokladen na hl.n. Místo půlnoci odjíždíme Vihorlatem někdo kolem třetí. Vlak je totálně zamrzlý, všude centimetr sněhu po chodbičkách, okna jsou jeden obrovský rampouch, o otvírání/zavírání není řeč. Jedeme s pracovnicemi z Dublinu, je jim zima tak půjčujeme peří a sami zachrouváme nahoře na nejvyšších lehátkách, kde je celkem i teplo.

Kvůli zpoždění jsme za svítání teprv ve Třinci což je brutální industriální podívaná, a dál už svištíme na Czeszky Těšín a k bratrům Slovákům. V Popradu vystupujeme až pořádně po poledni-plánovaná pohodová procházka na Terynu bere za své, na výstup máme 2 hodiny světla. Cheatujeme lanovkou na Hrebienok ale dál to vochcat už nejde tak nabíráme tempíčko a za chvíli jsme na Zamkovského, odkud už jen ven z lesa, pod stěnu-morénu doliny 5ti Spišských Plies a zleva cikcakem pár stovek výškometrů na chatu. Se setměním jsme tam, něco zakusujem (perníčky!) a spřádáme plány na zítra. Začneme hřebenem za II. na Malý Ladový štít, s tím že kdybysme tam byli nějak brzo tak dáme i traverz na Velký Ladový a zostup cez Koně. Tak to je asi jasný co z toho "kdybysme" zbude:) V noci mráz klesá k -17 st.C. Ještě že nejsme ve stanu, i to vaření venku za dveřma je nepříjemné.